Naše webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Tím, že tyto stránky dále používáte, s tím souhlasíte.

Řecko

Vytvořeno: 22 prosinec 2015
Zobrazení: 799

Rok: 2009
Motocykl: Sportster
Délka trasy: 912 km
Plán trasy: přechod Bulharsko – řecké hranice v městečku Kulata, dále Soluň (125 km), delfská věštírna (Delphi) pak směr Patras dále na sever po západní straně Řecka do krásného města Ioánnina (česky Jánina) s jezerem a pak hurá na přechod do Albánie Ktismata-Kakavije.

Realita:
Řecko má překrásné silnice a kouzelnou krajinu, jen pozor ve městech, tedy speciálně v Soluni kde silnice neskutečně klouzaly. Místními nám bylo sděleno, že je to tím, že se do asfaltu přidává místní mastek, který skútraři svými podrážkami na botách krásně vylešťují. Faktem je, že co skútrař, tak to nohy dole a leštil. Takže jsem se vyválela, když jsem dobržďovala před místní policií. Trochu trapas, ale alespoň nás nechali žít. Řekové jsou celkově v pohodě, tedy ti co jsme s nimi byli v kontaktu, šlo o motorkáře z Harley klubu Hellas, uspořádali nám párty, bylo opravdu veselo až do svítání.

Druhý den jsme se vydali do Delphské věštírny, cesta úžasná, naprosto bez chybičky, jen do příjezdu do Delph, kde jsme si místy připadali jako horské kozy. Po příjezdu do Delph jsme byli mírně zklamáni nehorázným vstupným a hlavně tím, že prohlídka trvala několik hodin, to se nám nehodilo. No nic, Čech se nevzdá, Čech vymyslí variantu B. Na konci prohlídkového placeného okruhu, tak trošičku bokem vyčuhoval zbytek chrámu… dle našeho šlo o věštírnu pro nemajetné nebo o nějakou přípravnu na věštění, vrátka byla otevřená, tak jsme si tam drze vlezli, abychom nasáli alespoň trochu atmosféry.

Společně jsme se shodli, že to bylo to nejlepší, co jsme mohli udělat, byli jsme tam sami, nikdo neprudil, že máme pokračovat a nemáme hlučet či dokonce by nám mohli zakázat kouřit a popíjet nealko pivko…

Takže po osvícené hodince v Delphách jsme vyrazili směr Patras, tam na nás čekali další řečtí motokámoši. Cesta = báječná, Řecku se opravdu nedá nic vytknout, přejezd přes most do Patrasu byl placený, ale to vůbec nevadilo, byl to opravdický zážitek, miluji mosty a tenhle se opravdu vydařil, lepší je snad jen v Dánsku.

Město Patras a vlastně ani Soluň mě moc neoslovili, trochu bordýlek v Soluni moře teplé a zakalená v Patrasu čiré, ale studené, proč jsem si s sebou brala ploutve a šnorchl s brýlemi nevím, vy tuhle pitomost nedělejte, budete mít víc místa v brašnách.

Pár dnů jsme strávili v Patrasu a pak jsme se vydali na cestu cest směr Albánie k přechodu Ktismata-Kakavije. No, strach jsme měli, co vám budu povídat…

recko 02  recko 03 recko 04 recko 05 recko 06 recko 07