Naše webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Tím, že tyto stránky dále používáte, s tím souhlasíte.

FH-DCE Super Rally® 2015, Lincoln, Velká Británie

Vytvořeno: 15 březen 2016
Zobrazení: 911

Rok: 2015
Termín akce: 21.5. - 26.5.2015
Motocykl: Harley-Davidson Sportster
Délka trasy:  3420 km
Poplatky: žádné
Plán trasy: Praha směr Drážďany, Lipsko a Dortmund. Dále pak Eindhoven, Antverpy, Gent, Calais, trajekt do Doveru a dále do Winchesteru. Návštěva Stonehenge a pak cesta na sever přes Oxford, Warwick, Leicester a Newark-on-Trent do Lincolnu. No a zpátky cesta přes Londýn přímo do Doveru, trajekt do Calais

a ubytování Belgie. Návštěva Bruggy a dál Gent, Brusel, Lutych, Kolín nad Rýnem a Frankfurt nad Mohanem. A pak hurá na Plzeň a do Prahy.

Realita: Rovnou musím říct, že plán v celku vyšel, ale začnu od začátku i s přípravou. Byla to naše pátá Super Rally. Je dobrý si nějaký věci vyřídit předem, několikrát se to vyplatilo. Lístek na Super Rally, 65 liber v předprodeji, na místě 75 liber. Určitě bylo super zařídit předem i palubenky na trajekt.

Ceny se dost liší a hlavně se dalo čekat, že pojede dost motorkářů. Trajekt se platí na motocykl a je jedno jestli jede i spolujezdec, cena je prostě jedna. Taky nevadí, když máte trajekt např. na 14:00, protože když to nestihnete, jedete dalším. Tedy když je volno, ale u motocyklů, to zdá se neřeší. Cena 57,50 Euro zpáteční se společností P&O Ferries. Trajekt jede 90 minut. Podle informací od ostatních bylo dobrý jet z Calais než z Dunkerque. Tam to nejezdí tak často, čeká se, hodně kamionů a jede to déle. Ale to je jasný, protože to je dál od Doveru.

Ubytovaní po cestě jsme tentokrát taky domluvili předem. První spací zastávka byla u kamaráda u Dortmundu, tam nebylo co řešit. Další byla až v anglickém Winchesteru, tady jsme udělali rezervaci. A pak při cestě zpátky jsme měli rezervaci v Belgii nedaleko města Bruggy. Poslední spaní jsme měli až před Frankfurtem a to jsme řešili až na cestě.

Etapa 1. Německo
Vyrazili jsme v úterý 19.5 dopoledne a cíl první etapy byl Dortmund cca 650 km.
Německo je vždycky, teda alespoň když je potřeba ho jen projet, nuda. Takže jsme se snažili ho v klidu přejet. Klasicky se vždy zvětšoval provoz u větších měst. Jediný problém, který na této trase je, že tu není moc benzínek. Takže je dobrý vědět po kolika kilometrech jsou. Sportster má nádrž na cca 200 km, někdy udělá i 210 km a na jednom úseku byla benzínka až po 195 km. Do cíle jsme dorazili asi v sedm.

Etapa 2. Německo, Holandsko, Belgie a Francie
Další den nás čekala druhá etapa směr Calais cca 470 km. Start brzy ráno asi v 6:00 a plán stihnout trajekt 13:25. Tahle část Německa a hlavně průjezd Dortmund - Diusburg a dál na hranice s Holandskem, byl hodně hustý provoz. Jak už to v Německu bývá, je to spíš dálniční motanice a je důležité sledovat ukazatele a návěstidla, protože se může lehce stát, že se špatně odbočí. Silnice jsou, ale většinou skvělé. Stejně tak i v Holandsku a v Belgii. Při tankování u benzínek, jsou skoro všude samoobslužné čerpací stanice, kde se vlastně nejdříve aktivuje platební karta a po tankování se teprve stáhne platba.

Další problematický úsek byl Antverpy - Gent a dál kde byl jak hustý provoz, tak ještě rekonstrukce dálničního úseku a v tom stál ještě nepojízdný kamion, takže i s mašinama jsme museli asi 30 minut stát a nic se nehýbalo. Dali jsme se do řeči s českým kamioňákem a ten nám říkal, jak je to tu teď prima. Když jsme mu říkali, že jedeme do Anglie, tak jen řekl, že je to nejhorší země v Evropě, co se týká cestování. Do Calais jsme samozřejmě přijeli s mírným zpožděním a už nás nasměrovali na jiný další trajekt, do kterého jsme se nalodili asi po cca 40 minutách čekání.
sr2015 01Nejdříve je celní kontrola, kde se ptají proč, jedete do Anglie a pak vstupní terminál podle přepravní společnosti, kde dostanete informaci, z kterého čísla nájezdu je nalodění. Jinak nalodění v pohodě,  motocykly jedou první a podle instrukcí jsme se přikurtovali za asistence personálu. Na trajektu za těch 90 minut co to jede do Doveru, se člověk v pohodě nají, restaurace berou jak libry, tak eura a samozřejmě platební karty. Je také možné se trochu natáhnout, my jsme ještě probrali směr další cesty, protože jsme chtěli hned po přistání vyrazit. Nezapomeňte si nastavit čas, v Anglii je o hodinu méně.

Etapa 3. konečně v Anglii
Po přistání v Doveru jsme se hned pustili na třetí etapu cca 135 mil směr Winchester (Jižní Anglie, Hampshire). Hlavní bylo držet se ve správném pruhu a koukat jinak do zrcátek. To nám šlo dobře a značení v Anglii je taky skvělé. Po cestě zjistíte, že benzínky nejsou vždycky vidět a je potřeba se řídit cedulí Services. Dálnice celkem slušná a provoz moc nebyl ani kolem Londýna. Trochu ucpaný to bylo až za městem Guildford. Jinak cesta probíhala v klidu a na místo jsme dorazili asi kolem 18h. Anglický venkov je prostě krásnej. Hotel nebo spíš penzion The Cricketers Inn můžeme klidně doporučit. Pokoje parádní a jídlo taky. Večer proběhl relax a ochutnávka piv. Pozor na to, že v Anglii se neobsluhuje, tedy alespoň ne v normálních restauracích a penzionech. Asi jen v luxusních restauracích.sr2015 02

Etapa 4. Stonehenge
Ráno čtvrtá krátká etapa směr Stonehenge (Amesbury, Wiltshire) cca 40 mil. Důležitý je tohle profláknutý místo nenavštěvovat o víkendu, takže čtvrtek byl úplně optimální. Cestou jsme si projeli centrum Winchesteru a ve Stonehenge jste do hodiny. Už jak jsme se blížili, působilo to zvláštně. Celkem vtipná, je obrovská pastva anglických prasat u příjezdu. Lidí bylo dost, ale šlo to. Zaparkujete na parkovišti a koupíte vstupný (14,5 liber/osoba). V areálu je už všechno možný od suvenýrů, občerstvení po muzeum. K samotnému monumentu jezdi cca 2,5 mil minibus asi každých 10 minut. Je to fakt pěkný sice se nedostanete až k tomu, ale celkově je to strašně zvláštní místo. Poměrně panuje klid, lidi ne lidi a kolem se pasou ovce a pofukuje vítr. Po cca 2-3 hodinách se vydáváme dál.sr2015 03

Etapa 5. Lincoln – Super Rally
Další etapa je na sever skrz velkou část Anglie směr Lincoln (Lincolnshire). Délka cca 210 mil. Průjezd Anglií je zvláštní. Kruháky nepočítám, kolik se vlastně jede, mile vs. km už je asi jedno a občas kvůli provozu a uzavírkám měníme směr. Dálnice, polodálnice, různý rychlostní silnice a i okresky. Vyhlídková jízda, kostely, hrady, města, vesnice apod. Čím víc se blížíme, tím víc potkáváme podobně vypadající a naložený týpky. Značení je v Anglii, fakt dobrý. Když se blíží kruhák a to i nečekaně na polodolánicích, je dostatečně včas upozornění jak a kam, který pruh odbočuje a že máte zvolnit. Dobrý je si pamatovat čísla silnic a už před kruhákem se dobře zařadit.

První vetší problém nastává až na tzv. předbráně, kde to hromadí po cca 10-15 motocyklech a policie provádí vizuální kontrolu. Netuším, co hledají, ale většinou koukají po zbraních apod. Jako chápu, nechtějí mít pak problémy, jde o bezpečnost. Oni taky na ni upozorňovali na webu i na letácích. Pak ten vpředu zavelí a většina jede rovnou k hlavní bráně a někdo jede na prohlídku do policejních stanů. U hlavní brány zjišťujeme, že nám chybí jeden stroj s dvoučlennou posádkou. Čekáme, hledáme a pak zjišťujeme, že jsou na prohlídce. A když říkám prohlídka tak důkladná, všechno dolu, rozbalit, doklady, projetí v computeru, brašny, kapsy a dokonce i nádrž. Trvá to věčnost. No dál to nemá cenu popisovat, výsledek je zatčení a odstavení motocyklu. Důvod nějaká zbraň a hotovo. Zatím to vypadalo spíš humorně, ale jeden z nás se do areálu nedostal a nedostane. Zadržení 24 hodin a naštěstí jen zákaz na okruh 20 mil od Lincolnu. To není špatný, někdy je trest i několik týdnů prospěšných prací apod.

Anglie je v této části dost drsná a jakákoli zbraň je zde problém. V Evropě se většinou, např. nůž považuje za zbraň podle délky čepele a to na šířku dlaně. V Anglii je to vše co má špičku a ostří. Zjistili jsme, že někdy může nastat problém, jen když policie provádí kontrolu na silnici. Z tohoto důvodu doporučujeme nevozit nic a mít číslo na české velvyslanectví.

Jsme uvnitř, sice ne všichni, ale co se dá dělat. Problémová část na nás prostě bude muset počkat za Lincolnem a pak se někde srazíme, až pojedeme zpátky. Lístky jsme prodali, takže bude i na pivo a můžeme jim koupit suvenýr.
Sraz probíhal klasicky, lidí hodně, krásný stroje, spousty spolků, klubů atd. Prodejní stánky, koncerty, zábava a další. Je to prostě jenom velký motosraz pro H-D. Koupíte srazová trika a jiný věci. Jeden večer hlavní kapela AC/DC revival, druhý den Metallica revival a i další kapely celkem super. Přes den občas přelet vojenských letadel, protože nedaleko je vojenské letiště, takže se trochu předváděj, ale je to pěkný. Celkem slušný divadlo byla bitva rytířů a jejich souboje. Jsou jen trochu problémy s pendlem do centra Lincolnu, protože autobusy moc nejedou na čas nebo nepřijedou vůbec. Naštěstí do centra je to cca 5 km a vždycky je způsob, se tam nějak dostat. Lincoln je moc hezký anglický město, katedrála, hradby, ty krásný anglický uličky, usměvavý místní lidi, všude motocykly a ty červený telefonní budky. Už se nám to pomalu krátí, závěrečný sobotní večírek a v neděli ráno vstávat a vyrazit na další část cesty.sr2015 04

Etapa 6. zpátky do Doveru
Vyrážíme v neděli brzy ráno. Chceme stihnout trajekt v 13:55, musíme se srazit s problémovou skupinou a zatím netušíme, co nás čeká kolem Londýna. Trasu Lincoln – Dover cca 220 mil jedeme po A1 a M1 na Londýn a pak po východní straně Anglie přímo do Doveru. Vůbec vás nemůže překvapit, když se Angličan sám od sebe u benzínky zeptá jestli nepotřebujete poradit. To se nám stalo několikrát. V Doveru jsme se jeli podívat na hrad, ale jak je víkend, je všude hrozně narváno, takže jsme to projeli a náhodou jsme našli super vyhlídky i na hrad i na moře. Před trajektem se potkáváme se zbytkem naší problematické skupiny. Na trajektu bude o čem povídat, přece jen zatčení v Anglii je zážitek. :)
Trajekt stíháme na pohodu a pomalu posouváme čas o hodinu dopředu. Při vjezdu ukazujeme občanky, pak znovu vstupní terminál a opět jedeme podle značení, které nám bylo určeno do sektoru pro nalodění. Vše perfektně značeno.

Na trajektu je možný vyměnit zbytek liber za eura a v super kurzu. Taky zjišťuju, že kámoš už do Anglie asi nepojede, že prý to ubytování bez bot a bez piva nebylo úplně fajn. První co ho napadlo, když ležel v cele, byla slova českého kamioňáka, „Anglie je nejhorší země!“
No nic je zaujatej. :)

A jsme zpátky v Calais. Uprchlíci mají za těch pár dní víc přístřešků a začali stavět nějakou dřevěnou stavbu. My se řítíme dál a to jen kousek.

Etapa 7. Belgie
Krátká etapa jen na ubytování v Belgii cca 90 km. Malá vesnička a statek. Ubytování naprostá bomba. Blauwkasteelhof (Eernegem,Belgie). Všechno super na pokoji víno, pán majitel nám ještě skočil do sklepa pro pivko a ráno bohatá snídaně. To vše za 35 euro/osoba. Rozhodně doporučuju.
sr2015 05V pondělí ráno výlet do naprosto skvělého historického centra Bruggy. Trochu zmatek v parkování, ale nakonec jsme motocykly nechali před jednou kavárnou před vstupem k hlavnímu centru. Bruggám se dříve říkalo Benátky severu, protože je protkáno sítí kanálů. Během procházky je na co koukat. Žádný z obchodů nepůsobí navenek moderně a vše i klasické fast foody jsou dobře zastrčeny do historických uliček a domů. Na náměstí Markt před monumentálním Belfriedem jsme dali kafe a absolutně nejlepší zmrzlinu.
 
Etapa 8. Belgie a zpět do Německa
A hurá na Brusel a dál na Německo cca 500 km. Dálnice A10 na Brusel a dál na Liege po A3 je super, ale celý ten úsek po A3 se zdá být nekonečný. Celou dobu to vypadá, že už Liege byl, ale on ještě nebyl. Důvodem je možná to, že od Bruselu jedete na Luik a pak se začne na cedulích objevovat Liege, ale všechno je to prostě Lutych. Taky jsme neplánovaně zajeli do centra Bruselu a museli jsme se tam vymotat z těch množství tunelů, co tam mají. Dále jsme zvolili cestu na Kolín a dolů na Frankfurt. Zde je podobná motanice dálnic, jako v Německu je snad všude. Ještě jsme přespali před Frankfurtem v pohoří Taunus. Sice to bylo cca 30 km z trasy, ale Taunus, je opravdu krásný. Po těch dálnicích to bylo zpestření v podobě krásných silnic a zatáček. Ubytování, které jsme našli, se rozhodně nedalo přirovnat s ubytováním v Belgii, ale šlo to a snídaně byla v pohodě (20 euro/osoba).

Etapa 9. Praha
V poslední etapě už nás čekal jen poslední kus do Prahy cca 600 km. Projet obchvaty kolem Frankfurtu bylo trochu složité. Provoz ve všední den byl hodně hustý, ale pak už je cesta v pohodě a úsek na Norimberk a na Plzeň byla už v klidu průjezdná.

Závěrem je potřeba říct, že to byl skvělý výlet. Sice nebylo tolik času se podívat i na jiná místa, ale plán se splnit povedlo. Za celou cestu kromě asi tak 5 kapek u Dortmundu jsme neviděli déšť a to se hlavně v Anglii rozhodně nečekalo.

vstup do galerie